Mandelinka bramborová: Americký vetřelec

12. 04. 2016 Petr Šopejstal Seznamte se s živočichem 2047x 0
Mandelinka bramborová: Americký vetřelec Asi nikdo by v malém, oranžovém brouku nehledal tvora, který ročně dokáže způsobit několikamiliardové škody v zemědělství ve větší části světa. Dokonce pomohl vytvořit několik hladomorů. Pojďme si představit toto nenápadné zvíře trochu blíž.

 

Mandelinka bramborová (Leptinotarsa decemlineata) je nejznámější a nejvýznamnější hmyzí škůdce brambor. Dospělá mandelinka má žlutooranžové krovky s deseti černými pruhy. Toto poměrně atraktivní zbarvení jí díky turistům, kteří si ji vozili domů, pomohlo v jejím invazním úspěchu. Samice je dlouhá okolo 12 mm, široká 8 mm, samec o trochu méně. V průměru žije jeden brouk 150 dní, ale jsou jedinci, kteří i díky přezimování dokáží tento věk protáhnout.

Mandelinka bramborová

                                                                   Zdroj: flickr

Dospělá mandelinka bramborová požere 10 cm2 listové plochy denně. Má ráda hlavně lilek brambor, ale nepohrdne ani jinými rostlinami z této čeledi, jako jsou papriky, rajčata a lilky. Když se mandelinka někde objeví, škody na polích s bramborami se pohybují od 50 – 100 % úrody. Toto číslo je tak vysoké, hlavně díky larvám mandelinky, protože jedna dokáže denně sníst 40 cm2 plochy listů. Larvy se rodí z vajíček, které samice kladou na spodní stranu listů. Jsou žlutooranžová a samice jich na jeden pokus naklade okolo 35, za svůj život dokonce 2 500 kusů. Larvy jsou cihlově červené s černou hlavou a s dvěma řadami černých teček na každé straně. Vývoj larvy je poměrně dlouhý, v teplých dnech okolo 21 dní, při nižší teplotě okolo 15°C za 60 dní. Na konci tohoto cyklu se zahrabe do půdy, kde se promění ve žlutavou kuklu.

Původní areál rozšíření mandelinky bramborové byl na severu Mexika a sahal až ke Skalnatým horám ve Spojených státech. Její živnou rostlinou tehdy nebyl brambor, ale jeho příbuzný také z čeledi lilkovitých. Právě díky bramboru se začala postupně v polovině 19. století šířit po USA. Do Evropy se dostala už v roce 1876, ale natrvalo zakotvila ve Francii až v roce 1922. Za 13 let už byla rozšířená po celém jejím území. K nám se dostala v padesátých letech 20. století. V teplých oblastech Moravy a Polabí má 2 generace, na zbytku státu jen jednu. V některých evropských státech, jako je Velká Británie, Finsko nebo Dánsko se podařilo mandelinku vymýtit. Mandelinka se šíří dál na východ, dosáhla už některých oblastí Číny.

Mandelinka bramborová se stala nejen v komunistickém Československu, ale i v jiných komunistických zemích v době její invaze, velkým politickým tématem. V televizi a tisku byly zveřejňovány zprávy o tom, jak američtí imperialisté vyhazují na naše území tyto brouky z letadel nebo jak za druhé světové války mandelinku pěstovali Němci jako pomstu vítězům války. Rychlost a vytrvalost jejího šíření není v žádné konspirační teorii. Byla způsobena dovozem brambor z postižených částí, čehož si jsou vědomi například některé Španělské ostrovy, kde tento brouk ještě není. Chrání se zákazem dovozu brambor z postižených oblastí. Zlikvidovat tohoto živočicha není jednoduché, protože začíná být odolný i chemickým postřikům. Pořád jednou z nejúčinnějších metod je sběr brouků na jaře, před nakladením vajíček.

        Reklama
Včelí chléb řečený pokrm bohů. Raw Ambrosia pieces.

Vložit komentář

Zpracovávám data

Poradna

Eshop Živočich

Eshop Živočich

Seznam reklama

Bannery Živočicha

Bannery Živočicha

Invia reklama

soutěž

Přihlášení

Zpracovávám data

Zapomněli jste heslo?

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se

Anketa

Jaký hmyz nesnesete v pokoji?
  9% (65)
  24% (175)
  4% (32)
  4% (29)
  2% (16)
  52% (385)
  5% (36)

Hlasovalo 738 lidí

Všechny ankety

Aktuality

17. 06. 2016

Kdo vede v anketě o nesnesitelném hmyzu v pokoji

V anketě jednoznačně vede Sršeň obecná, která předběhla dokonce i berušku! :-) Není se čemu divit. Kdo by se nebál tohoto 21-35 mm velkého...Více zde

22. 11. 2015

Vítězové soutěže: Poznejte živočicha

Děkujeme všem účastníkům soutěže: Poznejte živočicha na fotografii, která proběhla na facebooku. Gratulujeme vítězům k výhře...Více zde

01. 07. 2015

Nový autor článků

Od dubna letošního roku, přispívá na Živočicha svými články nový autor Petr Šopejstal. K dnešnímu dni vytvořil několik...Více zde

navštivte ZOO

útulky v ČR

Živočich na sociálních sítích


Twitter


TOPlist


© 2010 - 2015 Živočich.com

Webdesign Strita.Design and CMS: www.vades.cz