Taxonomie člověka

24. 02. 2012 Šárka Voráčková Živočich jménem člověk 6631x 3
Taxonomie člověka To, že umíme mluvit, číst a psát nemění nic na tom, že jsme ,,primáti“. A ne tak ledajací. Patříme mezi ty úzkonosé. Na rozdíl od ploskonosých opic, neboli opic Nového světa (Amerika, Austrálie), pochází úzkonosé opice ze světa Starého (Evropa, Asie, Afrika). Jedná se například o kočkodana, gibona, orangutana či gorilu. Na první pohled poznáme ,,naše příbuzné“ podle úzké nosní přepážky a vysokých nozder, které směřují dolů. Výrazné jsou také nadočnicové oblouky. Úzkonosé opice mají i stejný zubní vzorec. Konec konců, svým chrupem by nezaskočily ani zubního lékaře při prohlídce.

 

Nadříše : Eukaryota (Eukaryota)

Říše : Živočichové (Animalia)

Podříše : Mnohobuněční (Metazoa)

Skupina: Triblastica (Triblastica)

Kmen : Strunatci (Chordata)

Podkmen : Obratlovci (Vertebrata)

Infrakmen : Čelistnatci (Gnathostomata)

Nadtřída : Čtyřnožci (Tetrapoda)

Třída : Savci (Mamalia)

Podtřída : Živorodí (Placentalia)

Nadřád: Placentálové (Eutheria)

Řád : Primáti (Primates)

Podřád : Vyšší primáti (Anthropoidea)

Oddělení: Úzkonosí (Catarrhini)

Nadčeleď : Lidoopi (Hominidae)

Čeleď : Lidé (Homininae)

Rod : Člověk (Homo)

Druh : Člověk moudrý (Homo sapiens)

Poddruh : Člověk vyspělý (Homo sapiens sapiens)

Je toho příliš? Zdaleka ne! Pojďme se podívat na to, co se za výčtem slov ukrývá. Všechny živé organismy se skládají z buněk. To je snad každému známo. Ale není buňka jako buňka. Základní dělení buněk je dvojí: na prokaryotické a eukaryotické. Prokaryotické buňky jsou vývojově starší, menší a jednodušší než eukaryotické. Tvoří pouze jednobuněčné organismy. Kupříkladu bakterie. Eukaryotické buňky jsou složitějšího rázu. Mají množství membrán a také organely (buněčné jednotky se specifickou funkcí, např. mitochondrie – zajišťují buněčné dýchání). Eukaryotické organismy mohou být jednobuněčné, ale i mnohobuněčné. Člověk je proto tvořen přibližně 30 000 miliardami buněk.

Lebka člověka a primátaZdroj:Flickr

Zastavme se u skupin. Co si můžeme představit pod pojmem Triblastica? Latinský výraz skýtá označení pro živočichy se třemi zárodečnými listy. Zárodečné listy vznikají při gastrulaci čili vývinu embrya. Všechny organismy mají dva zárodečné listy (entoderm a ektoderm). V hloučku se najdou i ti vyspělejší, kteří disponují ještě třetím (mezoderm). A právě mezi takové patří člověk. Jde Vám z toho hlava kolem? Představte si embryo jako Kinder vajíčko – z vnější strany vrstva tmavé čokolády („ektoderm“) a uvnitř bílá vrstva („entoderm“). „Mezodermu“ by pak odpovídal třeba máslový krém vmáčknutý mezi obě vrstvy. Přestože patříme do kmene strunatců, žádné struny v těle neukrýváme. Tzv. struna hřbetní (chorda dorzalis) je předchůdcem naší kostěné páteře. Je to pevná chrupavčitá tyčka. Dnes ji najdeme jen u drobných organismů přežívajících v mořských vodách. Mezi ně řadíme např. kopinatce plžovitého nebo sumka. V páteři člověka však nalezneme určité pozůstatky struny hřbetní. Nazýváme je meziobratlové ploténky.

Že je člověk živorodý a lidské děti se neklubou se z vajec, je známo téměř všem. Ale co teprve placenta? Někteří z nás mohou mít v podvědomí uloženo, že se jedná o jakousi blánu v ženském těle. S pravdou ven! Placenta je pouze dočasný orgán, jenž vzniká v děloze březí samice. K placentě je pak pupečníkem připoután plod. Funkce placenty jsou víc než nezbytné. Plodu zajišťuje přívod kyslíku, živin a podílí se na odvodu zplodin z metabolismu. Ochraňuje samotný plod před imunitním systémem matky. Plod ovšem není v placentě zabalen. Placenta je jen „koláč“ připevněný na děložní stěně. Tělo matky opouští hned po porodu dítěte.

        Reklama
Včelí chléb řečený pokrm bohů. Raw Ambrosia pieces.

Počet komentářů: 3

1 Petr Maček 9. 6. 2016 - 16:51
Dobrý den, už delší dobu si lámu hlavu nad tím, jak je to s nadtřídou u člověka. Někde se oběvuje nadtřída čelistnatci a někde čtyřnožci. To někdo udělal chybu? Nebo je to otázkou názoru? Nebo si to neodporuje? Nebo je to jiný druh terminologie? Přiznám se že jsem zmaten... Dokázala byste k tomu něco říct?
2 Živočich 12. 6. 2016 - 15:04
Dobrý den! Děkujeme velice za dotaz. Díky němu jsme naši taxonomii trochu vylepšili. :-) Podrobnější taxonomie člověka říká, že Čelistnatci patří do Infrakmenu a Čtyřnožci do Nadtřídy. Fakt, že internetové a literární zdroje uvádí jako Nadtřídu někdy Čelistnatce a jindy Čtyřnožce, si neodporuje.
3 Živočich 12. 6. 2016 - 15:05
Dle mého názoru je toto ovlivněno pohledem autora. Někdy autor uvádí jen základní taxonomii namísto podrobné. Potom záleží na úhlu jeho pohledu, které z těchto taxonomických zařazení je pro něj významnější. :-)

Vložit komentář

Zpracovávám data

Poradna

Eshop Živočich

Eshop Živočich

Seznam reklama

Bannery Živočicha

Bannery Živočicha

Invia reklama

soutěž

Přihlášení

Zpracovávám data

Zapomněli jste heslo?

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se

Anketa

Jaký hmyz nesnesete v pokoji?
  9% (59)
  23% (151)
  4% (29)
  4% (27)
  2% (15)
  53% (347)
  4% (25)

Hlasovalo 653 lidí

Všechny ankety

Aktuality

17. 06. 2016

Kdo vede v anketě o nesnesitelném hmyzu v pokoji

V anketě jednoznačně vede Sršeň obecná, která předběhla dokonce i berušku! :-) Není se čemu divit. Kdo by se nebál tohoto 21-35 mm velkého...Více zde

22. 11. 2015

Vítězové soutěže: Poznejte živočicha

Děkujeme všem účastníkům soutěže: Poznejte živočicha na fotografii, která proběhla na facebooku. Gratulujeme vítězům k výhře...Více zde

01. 07. 2015

Nový autor článků

Od dubna letošního roku, přispívá na Živočicha svými články nový autor Petr Šopejstal. K dnešnímu dni vytvořil několik...Více zde

navštivte ZOO

útulky v ČR

Živočich na sociálních sítích


Twitter


TOPlist


© 2010 - 2015 Živočich.com

Webdesign Strita.Design and CMS: www.vades.cz